Pila Kořenov

Firma JIZERSKÁ PILA s.r.o. provozuje svoji činost v obci Polubný. První písemné zmínky o této obci se datují do roku 1700. Polubný (německy: Polaun) patřilo před r. 1848 k panství Semily. V r. 1830 zde ve 342 domech žilo přibližně 2500 obyvatel. Ti se živili především prací v lese, předláctvím a tkalcovstvím, foukáním a mačkáním skla, výrobou potaše. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Polubný a Příchovice s osadami Rejdice a Jizerka pod sídelní útvar Kořenov. Jedná se tedy o novodobě ustavený sídelní útvar. Se svou rozlohou patří kořenov mezi největší obce v ČR. Kořenov se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a částečně zasahuje do Krkonošského národního parku. První osídlenci z počátku 16. století se živili lovem zvěře a ryb, později porážením dřeva a pálením uhlí v milířích, ještě později pak byly zakládány sklářské hutě. Po bitvě na bílé hoře roku 1620 se stal majitelem této části Jizerských hor Albrecht z Valdštejna, který prodal své navarovské a semilské panství rodu hrabat Desfoursů a ti je spojili do panství semilského. V roce 1824 přikoupil jizerskohorské obce kníže Rohan, který nechává v obci Polubný postavit pilu. Ta patří rodu Rohan(ů) do konce druhé světové války. Po znárodnění v roce 1945 měla pila několik majitelů:

​

​

​

​

​

​

​

​

 

V počátečních fázích vývoje byla pila orientována především na pořez smrkové kulatiny s následným prodejem stavebního řeziva hlavně v tuzemsku, později i v zahraničí (Řecko, Anglie). Export do zahraničí byl nevyhnutelný zejména díky tvrdé konkurenci na domácím trhu. Důležitým momentem pro zahraniční obchod byla především výstavba jizerskohorsko - krkonošské železniční tratě Tanvald - Harrachov. Trať byla postavena v letech 1899 - 1902 jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezka, jejímž významným střediskem bylo město Hirschberg (Jelenia Góra). Nákladní doprava začala být provozována v celé délce tratě až v polovině roku 1903. Tato trať se postarala o významné zkrácení přepravních vzdáleností a stala se tak významnou spojnicí zejména pro vývoz textilních výrobků do Pruska a o dovoz kvalitního hornoslezského uhlí a surovin pro sklárny. Trať je zajímavá nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnic a technických památek z celé Evropy a v roce 1992 byl úsek Tanvald - Harrachov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Po roce 1948 byla pila postupně modernizována, rozšiřována a prošla částečnou přestavbou - byla realizována stavba nové kotelny, později byla zřízena ubytovna pro zaměstnance a postupně dochází k modernizaci strojního vybavení. Firma je připravena i nadále investovat nejen do modernizace výrobních technologií ale i do celkové rekonstrukce výrobních hal.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​